Dnes vám něco málo řeknu o dětském pokojíčku. Na začátek nutno říct, že popisuji své vlastní poznatky a jak jsem vnímala tok věcí a situací já. Neberte to tak jako něco, co musí být, ale inspirujte se a aplikujte na své vlastní poznatky.

Od té doby co se narodil syn, se dětský pokojíček rychle měnil. Každý měsíc něco nového přibylo, ubylo. Aktivity se vyvíjely, a hůř a hůř se hledalo místo pro ukládání věcí. Proto, když bylo synovi asi 1 rok, jsem se rozhodla udělat nový komplexní návrh pokojíčku. Chtěla jsem, abychom ho nemuseli měnit a řešit dětský pokojíček minimálně další 2 až 3 roky. A musím říct, že se povedlo. Synovi, když píšu tento článek jsou 3 roky, navíc se mi narodila dcera, která má 6 měsíců, a vše funguje skvěle.

​Dětský pokojíček může být velkou výzvou. V jedné místnosti se mísí hned několik kategorií věcí a činností. Oblečení, hračky, kreativní potřeby, sportovní potřeby, hry, zóna pro odpočinek, zóna pro hraní, čtení, taneční kreace, tvoření a mnoho dalšího.

​​Při navrhování designu i organizace se držím 3 základních pravidel:

• Jednoduchost a minimalismus,
• hodně prostoru pro hraní a tvorbu,
• maximalizace využití prostor pokoje.

Pokud splním tyto 3 základní pravidla zamýšlím se nad dalšími věcmi. Jak například vytvořit zásobu šuplíků a boxů do budoucna. Jak udělat pokojíček udržitelnějším. Hraji si s barvami a vzory. Tvořím prostor, kde se děti mohou skrýt a mít svůj vlastní svět, odpočinout si, ale aby je vybízel ke kreativitě a hravosti.

Plánování dětského pojíčku

Plánování dětského pokojíčku však začíná již mnohem dříve, a to v těhotenství. Moc se líbí miminkovské pokojíčky, ale z mého pohledu nejsou dlouhodobě udržitelné. Víc jak rok vám stačit asi nebudou. Proto, když jsem sestavovala miminkovský pokojíček pro syna, byla v něm jedna skříň na oblečení, kterou máme dodnes, přebalovací pult a postýlka. 

Dětský pokojíček se mění v průběhu prvních 6 let života dítěte rychlostí blesku. Z miminka, co potřebovalo pár pískaček a hrazdičku, najednou bylo batole, co chtělo zkoumat hračky, knížky, vkládačky. Přišel tedy čas přemýšlet nad úložným systémem, který nám vydrží dalších 5-7 let, kdy je dítě hravé.

Požadavky na úložný systém byly jednoduché:

• Nerozbitné.
• Snadno umyvatelné.
• Praktické s menším objemem hraček, aby si dítě mohlo samo vybrat, se kterým boxem si chce hrát.
• Snadno přenositelné.
• Pojme batolecí hračky, ale i hračky školáčka.

Jednoduché a funkční řešení

Všechny tyto aspekty jsem našla právě v systému TROFAST od Ikey. Navíc, plastové boxy se jednoduše značí, takže syn již od samého začátku podle obrázku vnímal, kam má hračku uložit a kde svoji oblíbenou hračku také najde. 

Následně na to přišla záliba v LEGU a vlacích. Lego je velké lákadlo a jedno balení určitě dětem stačit nebude. Takže jsem musela přemýšlet o něčem, co je tzv. ,,samonafukovací“, vydrží a je snadno přenosné. Tento účel splnily omyvatelné vaky, které jsem koupila přes internet. Moje doporučení však je: „Nekupujte je moc hluboké.“

Na co dalšího myslet

Dítě bude mít zhoršený přístup k hračkám, a mnoho z nich tak skončí na podlaze bytu bez povšimnutí. Klasická situace popisovaných v domácnostech je: Dítě vysype, vezme oblíbenou hračku a odchází. Proto volte méně hluboké úložné boxy, vaky a hračky dělte podle kategorií. Dítě si časem samo vytvoří návyk, který bude s vyšším věkem automaticky následovat. 

Další rada zní: „Nechte si volný prostor, no, možná hodně prostoru.“ Babičky, Vánoce, svátky, narozeniny nám někdy dokážou pěkně zavařit a marně budete vysvětlovat rodičům, že další hračky nebo oblečení nepotřebujete. 

Dětské oblečení se taktéž velmi často mění. Přibývá rychleji, než ubývá. Když kupujete skříně do dětského pokojíčku, doporučuji se vyhnout typicky miminkovským šatním skříním. Za 6 měsíců zjistíte, že prostor je prostě malý a věci nemáte kam uložit. Znovu tak budete nuceni řešit jakou skříň si pořídíte. V rámci šetření planety i financí, pořiďte si skříň, která bude součástí pokojíčku delší dobu, tj. v horizontu od 0-12 let. 

Knihy je kapitola sama o sobě. Při návrhu myslete na úložné prostory pro knihy. ​Existují dva nejvyužívanější způsoby pro uložení dětských knih. Montessori říká, že kniha by měla být čelem k dítěti, aby si mohlo vybrat podle obalu. Proto je dobré, např. k posteli, takovou poličku dát. Dítě bude mít dostupné aktuálně oblíbené knihy. Oliverko každý večer běží do postele a sahá do Flisatu od Ikey. Snadno si tak vybere oblíbenou pohádku na dobrou noc. Druhý způsob je klasika – na vojáka. U nás doma zbytek knih rovnáme podle duhy. Aktuálně se přitom učíme barvičky, a navíc to vypadá to skvěle.

DO ČEHO SE PUSTÍTE JAKO PRVNÍ?

​Pro více informací a detailnější postupy při organizaci domácností nás můžete sledovat na Instagramu @2kominky nebo nově také na YouTube kanálu @kominky. V případě, že už nechcete čekat a chcete se pustit do akce, rezervujte si nezávazný úvodní hovor, kde společně vybereme tu pravou službu pro vás.